1. Umění zaujmout
Nejlepší buskeři na ulici jsou mistři v umění zaujmout. Dokonalým způsobem na sebe upoutávají pozornost. Příkladem budiž dva sobě si podobní borci -En.dru a Dub FX. Oba dva jsou na ulici maximálně úspěšní a to s "pouhým" mikrofonem a loop stationem (smyčkovačem). Vysvětlují publiku, co právě na smyčkovači dělají, moderují tak sami sebe a publikum ví, že se veškerá muzika odehrává naživo tady a teď. Jsou v přímém kontaktu s diváky, nestojí jako nějaká anonymní socha, která si za pár korun odehraje to svoje. Zaujmou tak nejen svou hudební produkcí, ale také svou jedinečnou osobností.
Každý může mít své vlastní způsoby.. Jste šoumen či borec, který zpracovává davy svým humorem? Děláte vizuální show? Malujete nádherné obrazy? Tančíte nebo žonglujete? Možností je nekonečně mnoho. Ať už je váš způsob a projev jakýkoliv, najděte ho a rozvíjejte. Buďte v kontaktu s publikem. Mluvte s nimi, jako by tam přišli jen kvůli vám. Věnujte se jim, i když jen procházejí. Lidi nezajímá pouze to, co děláte, ale kdo jste. Zaujměte je svou jedinečnou osobností.
2. Čitelnost & Dynamika
Čitelnost je pro mě zakladní pilíř buskingu. Ulice není galerie, kde si vás lidé budou dlouze prohlížet. Lidé nejdou přímo za vámi, často se stydí zastavit, takže máte jen pár sekund, aby se z kolemjdoucího stal "kemnějdoucí". Buďte čitelní už z dálky. Mějte transparent či banner, své jméno či logo, specifické oblečení, cokoliv, co už z dálky prezentuje vás a vaši produkci. Jednoduše buďte čitelní v tom, kdo jste a co divákům ze sebe nabízíte.
Buskujte dynamicky. Nesmíte působit jako flašinet, který jen čeká na almužnu a hraje nenápadně, aby někoho neobtěžoval. Většinu publika zaujmete svou suverenitou a odvahou se ukázat. Když se stydíte a hrajete unyle a nenápadně, lidi kolem vás opravdu jen projdou nebo dají minci ze soucitu. Pokud toto nechcete, hrajte dynamicky. Metoda je jednoduchá - každé místo ve městě má svou vlastní dynamiku. Rušná ulice, kde prochází stovky lidí během minuty bude vyžadovat rychlejší a hlasitější hudbu než ulice, kterou projde jen 20 lidí. Náměstí s lavičkama a kavárnama má také svou dynamiku. Musíte nejprve zjistit dynamiku místa, kde hrajete, a poté ji mírně zesílit. Všimnout si, jestli zde lidé spěchají či se zastavují. A přizpůsobit dynamiku své hry dynamice toho místa.
3. Kvalitní aparatura a vlastní kulisy
Kvalitní hudební aparatura je další milník profesionálního buskingu. Vlastní kulisy jakbysmet. Prodáváte CD? Máte vedle sebe transparent s vaším jménem či jménem vaší skupiny? Nemáte-li CD, můžete mít vtipnou výzvu pro posluchače, aby vám dali svůj mail a vy jim pošlete hudbu. Můžete místo klobouku na peníze mít transparent s pozvánkou na svůj večerní koncert. Klobouk také může sloužit jako sbírka pro vydání vašeho CD. Anebo je vaše hraní benefiční na podporu psího útulku? Dejte to vědět pomocí kulis a nápisů. Lidi nejraději zaplatí, když vědí, co podporují. Jaké máte kulisy? Pokud jste malíř, je to vidět? Může vám to připadat jako klišé, ale lidé čekají, že malíř bude mít baret, paletu a bude obklopený obrazy. Dejte jim to! Buskovat totiž znamená být živou výlohou vašeho umění.
4. Správné načasovaní a lokace
Místo a čas pouliční produkce jsou prioritní. Vtip je v tom, že se podmínky pro busking neustále mění. Počasí, lidé, podniky, nálada, vlastní fyzický stav. Jde o to sladit všechno tak, aby to fungovalo. Je to tak trochu alchymie. Najděte si místo, kam se můžete vracet. Fanoušci vás podle toho hned poznají. Domluvte se s podniky, které jsou v okolí, zda jim vaše hraní vyhovuje a v jakém čase potřebují mít klid. Je rozdíl hrát před bankou, Albertem nebo kavárnou, které svou produkcí můžete také dělat reklamu. Základ je se domluvit, abyste se cítili, že zde smíte být. Abyste byli v klidu, že vás za 5 minut nikdo nevyhodí. Také si najděte místo, kde jste dobře vidět a slyšet z dálky. Na náměstí splynete s davem snadněji než v úzké uličce. V uličce zase lidé procházejí rychleji než na náměstí, kde jsou lavičky. Musíte si ujasnit, kde vás bude lépe vidět a slyšet. Najděte si místo, kde se cítíte bezpečně. Publikum by mělo procházet opravdu jedině před vámi, nikoli za vašimi zády. A klobouk s mincemi si dejte blíž k sobě, tak ať na něj periferně pořád vidíte a nemusíte být ve stresu z krádeže. Je rozdíl hrát v podchodu vlakového nádraží, kde panuje spěch a shon, nebo v uličce plné kaváren a obchůdků, kde se lidé zastavují a mají čas.
V Brně hraji pravidelně už několik měsíců přímo na náměstí a lidé si mě díky tomu pamatují. Hraji vždy v pozdní večer, většinou od osmi do desíti. Našel jsem místo, kde nikoho neruším a kde ani já rušen nejsem. Takových míst je poskrovnu, takže si toho velmi vážím.
5. Druh kolemjdoucích
Pro koho hrajete? Pro bankéře, právníky, turisty, studenty či kolem vás pobíhají děti nebo vás ruší opilci? Najděte si místo, kde publikum z 90% odpovídá vašim představám a druhu vaší performance. Hrajte pro lidi, pro které hrát chcete. A nenechte se vyrušovat těmi, které zaujmout nepotřebujete.
Dav lidí někdy neznamená nic. Zamyslete se nad tím, nakolik jsou vás chodci schopni vnímat. Dokážete zaujmout kohokoli z nich, tím, co děláte? Jaká je jejich nálada? Na co jsou naladěni? Tyto otázky vám pomůžou najít nejlepší čas, místo a aranžmá vaší produkce.
Ono je to vlastně jednoduché. Stačí být v tu nejvhodnější dobu na tom správném místě. Sladit se s prostorem a časem.
Comentários