Když jsem před pár lety googlil "Jak alikvotně zpívat" narazil jsem jen na pár chabých návodů. Situace dnes se moc nezlepšila - pár článků najdete, ale buď je psali laici a samouci anebo jsou až příliš stručné a málo názorné. Rozhodl jsem se vámi sdílet můj návod, který předávám na kurzech Zpěvu po Mongolsku.
Pokud jste vždycky chtěli umět hrdelně zpívat a tvořit mocné tóny s nádhernou barvou anebo doslova pískat nebeské a až mimozemské tóny vlastním hlasem – čtěte dál.
Předpokládám, že trošku víte, co alikvotní zpěv je a co není.
Dejme tomu, že chcete využít hrdelní a alikvotní techniky, fascinují vás a chcete se je naučit – líbí se vám ta úchvatná barva. Možná jste už slyšeli tradiční skupiny jako Altai-Kai či Huun Huur Tu. Anebo se to chcete naučit jako alternativu k metalovému zpěvu, screamu či growlu.
Dám vám návod, který bodne. Pojďme hezky od píky.
Au. Alikvotní – a tedy i hrdelní zpěv – je vždy založený na zpěvu silného tónu. Nejdříve se tedy musíte naučit zpívat silný rovný tón (říkám mu vokál). Čím bude silnější a sytější, o to více v něm bude tzv. alikvótních, neboli částkových tónů. Více barvy. Hlasitost je totiž hlas - sytost. Když tedy máte dostatečně hlasitý hlas, disponujete dobrým materiálem, který můžete šikovně osekat artikulačními alikvotními technikami - pak to bude znít skvěle a budete pískat jak Altajec. Pokud budete zpívat slabě, dobrý alikvot z vás nevypadne, protože bude také tichý.
Takže pojďme popořadě.
Správné dýchání a brániční dech.
K tomu si potřebujete osvojit správné dýchání do břicha – bránice, aby se vám hlas netřepal jako osika. Začněte tak, že si dáte ruku na břicho a budete pomalu dýchat tak, aby se vám při nádechu břicho nafouklo a při výdechu vyfouklo – stačí jemně a tak, aby vám to bylo příjemné.
Tady vám doporučuju: stáhněte si hned a přečtěte mou eKnížku Společenstvo bránice. Je zdarma a dá vám dobré návody.
Dále se hodí umět plný brániční dech. Naštěstí na toto jsem vám natočil toto video – Jak na brániční dech: technika – mrkněte na nej. Plný brániční dech je dýchání, kdy se nadechujete do všech stran břicha - dopředu, do stran i do kříže / ledvin. Tím se zvýší vaše dechová kapacita a opora pro zpěv.
Představte si, že ve vašem břichu je balonek a ten s každým nádechem nafouknete a s každým výdechem vypouštíte. Teď se zaměřte na výdech - při výdechu budete pomalu a plynule vydechovat za prezicního „S“ - budete mít zkousnuté zuby a uvolněné rty a budete syčet. Vašim jediným úkolem je plynulost a rovnost zvuku, který z vás vychází. Syčením balonku naposilujete jemné brániční svaly a jedná se o trénink před samotným zpěvem - stejný způsobem budete při zpěvu vydechovat.
Teď si sedněte anebo stoupněte, dejte si ruku na břicho, uvolněně se nadechněte a s výdechem syčte na precizní S. Jde vám o to, aby syčení spotřebovávalo co nejméně vzduchu a přitom stále hezky znělo a aby bylo dokonale rovné = to znamená, že spotřebováváte co nejméně vzduchu potřebného k rozeznění S.
Opakujte tohle cvičení 10krát. Pokud se vám syčení stále chvěje, bude to třeba cvičit 2-3 týdny, než to přestane. To už budete mít vycvičené jemné brániční svalstvo. Balonek je součástí mé plné hlasové rozcvičky a zní asi takto.
Fajn, teď jdeme na
Zpěv vokálu.
Opět se nadechněte a tentokrát zazpívejte jedno dlouhé „ááá" - je jedno jak hluboko nebo vysoko, podstatné je, aby se vám to zpívalo dobře. Všímejte si, jestli se vám ten jeden dlouhý vokál třepe a chvěje, pokud ano, vydechujte plynule balonkem.
Na začátku této lekce z roku 2013 vám ukazuji, jak rovný tón vypadá. Hezky u toho mávám ručičkou:
Je podstatné, abyste měli doširoka otevřenou pusu - minimálně na zkousnutí tloušťky dvou vašich prstů. Tak, teď potřebujeme ten zpívaný tón zesílit, abychom z vás dostali více barvy. Více barvy, (hlas)sytosti totiž znamená více alikvot.
Rezonance hrudi pro silnější zvuk
Položte si ruku na hrudník a opět zazpívejte dlouhé ááá, tentokrát tak, aby se vám přitom co nejvíce rozechvěla hruď. Tím vytvoříte hrudní rejstřík - nikoli hlavový tón - a ten vám probarví vaše prostřední spektrum. Váš hlas nabyde celkovější síly a lépe se z něj následně budou tvořit vysoké alikvotní tóny. Můžete si také pomoci tím, že když zazpíváte áá, jednu ruku si budete držet na hrudníku a druhou uděláte gesto od srdce do prostoru ven - pocitově zazpíváte ven do prostoru. Do třetice pak můžete ještě udělat krok vpřed. Potřebujete s tím tónem vykročit a vyplnit prostor kolem vás. Obávám se, že klasikou současné české nátury je stydlivě schovávat svůj hlas do sebe. Vy potřebujete opak. Hrdě, jako chlapák anebo švarná děva - ven!
Další super finta na hrudní rejstřík je zacpat si při zpěvu nos. Pokud zníte jako kdybyste zrovna měli rýmu anebo imitovali nějaký rozhlas, a nos vám při zpěvu vibruje, není to ono. Potřebujete „odflitrovat nos“ - prostě zazpívat se zacpaným nosem tak, aby vůbec nešlo poznat, že ho máte zacpaný. Vyprste se a představte si, že jste jako chlapák a jako hora a hrdě znovu zazpívejte rovný vokál. To by mělo pomoci - tón by měl být čistý.
Opět máte štěstí, tuhle techniku krásně vysvětluju na svém videu Jak zesílit hlas, mrkněte a učte.
Základní alikvotní modulace
UAOEI artikulace: Líná huba - holé neštěstí
Paráda, tak teď už máte silný rovný vokál - jak se patří - a můžeme jet na modulační techniky. Pokud jste hudebník anebo producent a děláte hudbu, možná znáte modulátor. To je nástroj, který mění barvu zvuku a používá se při střihu hudby. A my ho teď vytvoříme v hubě. Promiňte, v ústech.
Možná jste si všimli, že když mluvíte a měníte různé samohlásky, zní to jinak. Výtečně! Tak toho teď využijeme. Začněte opět zpívat ááá (á to si prosím fixujte, má to svůj smysl) a pomalu a plynule přejděte z Á do Ó a následně Ú. To je směr ze středu alikvotního spektra dolů. Hned si můžete všimnout, že Á je hlasitější než Ó a to zase více než uzavřené Ú. Ú je zároveň spektrálně dole a zní tlumeně. Nejvíce tlumené (a tady už skoro bez barvy) je zpěv na M. Mmmm…
Zde se opět k vrátíme k mé lekci Alikvotu z roku 2013 - pusťte si ji a vnímejte plynulý přechod mezi samohláskami.
Jedna malá souvislost: Alikvotní a hrdelní zpěv v tibetské tradici vznikl ze zpěvu manter. V českém podání možná znáte oblíbenou a všemi opěvovanou óm, v anglickém AUM. Když to spojíte, TADÁ! Máte AOUM. Plný alikvotní přechod a modulaci ze středu dolu.
Tenhle přechod se učte velice pomalu a plynule a na jeden nádech. A bacha! Nejde vám o to zpívat jednotlivé samohlasky, ale jejich přechody.
Druhým směrem je nahoru. Z Á přecházíte pomaličku do É a pak do nejvyššího Í, které můžete ještě „vyostřit“ protivně pištícím – jak říkám čínským – í. Nahoru je to tedy AEI.
Vašim úkolem je vyfiltrovat jednotlivé alikvotní tóny z tohoto přechodu. Také jinak musíte se zastavit v určité poloze a přechodu, kdy vám zazní určitý alikvot.
Nevíte sakra, jak ty zpropadené alikvoty zní? Pusťte si mou zpěvovou ukázku z youtube Alikvóty - zpěv na mikrofon a s ozvěnou (ta pomáhá) opět ze slavného roku 2013. V prvních dvaceti vteřinách zpívám přechod UOEAI a zastavuji se na jednotlivých pozicích. Po plánovém konci světa 2012, který jsem ve zdraví přežil jsem měl velice úspěšný alikvotní rok:
Pokročilejší alikvotní modulace
Pak nastupuje další krok, který si sice můžete zkusit, ale když se nenaučíte jednotlivé pozice úst v přechodu UOAEI (je jich cca 10-11), zazpíváte jen pár dobrých alikvotů.
V dalším kroku se musíte naučit pracovat s jazykem a kořenem jazyka – a právě tohle zjistila většina lidí, kteří se alikvotní zpěv naučila svépomocí. Alikvotní samouci však trpí roztřepeným dechem, slabým a špatně položeným hlasem - a s neznalostí základní alikvotní modulace (a tréninkem zapsaných pozic úst) vám zapějí pouze 3-4 unylé alikvoty.
Ale vy už teď víte, co potřebujete - rovný tón. Sílu, hrudník. UOAEI. A pak…?
Pak přijde na řadu jazyk. To nejlepší na konec. Vyvrcholení.
Představte si, že máte v puse horkou bramboru a převalujete ji v puse.
Pak vyslovte anglické „R“ a můžete si říct: There is a pretty hot potato. Zaměřte se na to zastřené anglické R, kdy vám jazyk leze na horní patro. Jde vám o to, tím jazykem pocitově ucpat část dutiny a rozdělit ji na dvě části. Vznikné specifické zastření pro alikvotní zpěv - tímto zastřením docílíte toho, že vyfiltrujete a zbavíte se prostředního spektra zvuku. Mimo jiné, zníte trošku jako dement, anebo kdybyste takhle zpívali s kamarádem vedle sebe a pak požádali třetího, ať vás pozná se zavřenýma očima, nebude vědět, kdo zpívá co. Zastření prostřední části spektra vám vytvoří kontrast mezi spodkem (základní tón který zpíváte) a vrškem (alikvot - pištění, nebo-li čistá frekvence).
Druhým způsobem modulace, který se dá kombinovat s anglickým R je kořen jazyka. Řekněte G a uvědomte si, kde se G děje. Ano, je to v krku. Je to kořen jazyka. Vašim úkolem je udělat „poloviční G“, tzn. uzavřít krk jen na půl tak, aby se vaše barva zpívaného ááá změnila. Trénuje se to třeba tak, že děláte miminkovské GAN GAN GAN, postupně GAN zpomalujete a uvědomujete si, co vaše mluvidla dělají. V „g“ i „n“ je váš krk zavřený a v „a“ se otvírá. Můžete tak imitovat například husu ve zpomaleném filmu a velice pomalu opakovat GA GA a všímat si, kdy a jak se kořen jazyka odlepí od vašeho patra a hltanu. Vašim úkolem je udělat tenhle pohyb mikroskopicky, také jinak otevřít to jenom na půl - udělat maličké ga.
Jak zní gan gan si můžete pustit na konci mé hlasové rozcvičky - po osmé minutě.
Vtip je v tom, že poloviční G ve vašem krku vytvoří úžasný alikvotní píst, který vám zaručí dvě věci:
Zvýší vám kontrast: vyfiltruje prostřední spektrum a tedy zesílí váš alikvotProdlouží váš dech a tedy dobu zpívaného vokálu až na dvojnásobek!! (Vážně, takže pokud například zpívám tón 22 vteřin, se správným provedením této techniky ho zvládnu zazpívat 44 vteřin)
Tyto pokročilé techniky tak slouží jenom k tomu, abyste váš zpěv sofistikovaně zastřeli - ztlumili střední část spektra - a vyzdvihli výšky ve vašem hlase.
Proto je velmi ošemetné toto učit lidi, kteří neumí zpívat a mají tón slabý, protože tyto techniky jejich vokál ještě více ztlumí a oslabí. Navíc se můžou naučit zlozvyk, kdy na hlas příliš tlačí (cítí se nepříjemně nebo je bolí hlas).
Tak! Tímto jsme dokončili úžasný návod na alikvotní modulaci. Pokud chcete celé problematice rozumět více, určitě si stáhněte eBook Návrat Mongolského krále, kde všechny techniky rozepisuju vtipně a přidávám souvislosti a tipy, jak je cvičit.
Hrdelní techniky: mongolský growling
A abych vás ještě neochudil hrdelní techniky! Já sám holduju dvěma výtečným hrdelním technikám, které jsou na opačném konci spektra: Tvrdá mongolská kargyyra hlas poněkud ničí a namáhá (pokud ji neumíte) - a jemné tibetské mručení - lehká forma hrdelního zpěvu - hlas náramně uvolňuje.
Zpívání hrdlem je způsob, jak zabarvit váš hlas jinak.
Zajímavé a krásné je, že je to jen jiný způsob zpěvu vokálu (viz začátek článku).
To znamená, že alikvotní modulaci můžete použít jak na klasický evropský zpěv a vokál, tak na kargyyru anebo tibetské mručení.
Mongolská hrdelní kargyyra
Kargyyra plyne z násilného narážení hlasivek, takže v prvních týdnech ji doopravdu cvičte pouze 5-10 minut a během toho pijte hodně vodu. Jinak hrozí poškození vašich hlasivek! Má rada nad zlato pro tuto hrdelní techniku je: zkoušejte ji večer před spaním. Potrápíte váš hlas, ale pak půjdete spát, během noci se váš hlas zregeneruje a ráno to bude zase dobrý. Když bude brumlat ráno, může vás pak celý den škrábat v krku.
Jemný hrdelní zpěv: tibetské mručení
Tenhle zvuk se chytá na rozhraní mezi zpívaným vokálem a charakterickým a mrtvolným mručením. Během mručení zníte jako mrtvolka. Jde vám o to, aby vám to bylo maximálně příjemné a byli jste uvolnění. Čím více jste uvolnění anebo unavení, tím to jde lépe – a naopak. Proto doporučuju zkoušet opět na konci dne anebo na jeho začátku, ráno po vstanutí, kdy váš hlas ještě není usazený.
Existují i další techniky hrdelního zpěvu, které zatím neznám anebo se mi nelíbí. Návod jak na Inuitský hrdelní zpěv vám bohužel nenabídnu, ale jak mongolský tak tibetský hrdelní tu máte :)
Tak to je k návodům vše. Teď už vám jen přeju hodně štěstí a cvičit, cvičit, cvičit!
Pokud vám to nestačí, zamiřte na jeden z mých kurzů anebo se přihlašte na soukromou lekci.
Kommentare