Zjistil jsem, že pomocí dechu a zvuku didgeridoo se můžu dostat do hlubokého tranzu „flow”. Tam se stanu samotným dechem / samotnou hrou.
Tento pocit jsem zažíval v době, kdy jsem hrál na didgeridoo asi rok. Nořil jsem se hluboko do hry tak, že jsem zapomněl na vše okolo. Přestal jsem vnímat prostor kolem sebe. Vnímání se omezilo pouze na chvění a zvuk. Oči jsem měl zavřené, pohled hluboko do sebe. Později zmizel rozdíl mezi mnou a samotnou činností. Hra probíhala sama o sobě, neřídil jsem jí a přitom jsem byl její součástí. Stal jsem se samotnou hrou.
Byl to jeden z mých nejsilnějších zážitků v životě.
Poslední léta se mi však už do tohoto stavu nedaří dostat, a tak jsem přemýšlel, čím to je. Vytáhl jsem tak z mé počáteční etapy body, které mě do hlubokého tranzu vedly:
Každý den jsem hodinu hrál a dýchal – a nepřemýšlel jsem nad tím. Prostě jsem to dělal a užíval jsem si to
Poslední tři roky jsem pravidelně meditoval a dělal Oshovy meditační techniky – ty mi pomohly vybouřit se a uklidnit mysl
Při hře jsem měl zavřené oči, byl jsem uvolněný, na nic jsem netlačil a nespěchal
Nesnažil jsem se hrát v rytmu ani cvičit složité kompozice (=příliš racionální)
A tak vás tak vyzývám, zkuste to taky. Pořiďte si rouru – ať už dřevěnou nebo plastovou a uvolněte se do hry, najděte svou cestu a užívejte si to. A stav flow nenechá dlouho čekat 📷
Ps. Můžete i navštívit i můj kurz Didgeridoo, kde danou tématiku můžeme probrat. Navíc dostanete zdarma na doma plastovou trubku…
Comentários